Indie-rockoví I Love You Honey Bunny: Z gymplu až na Rock for People

Talent, originální hudební projev, chuť experimentovat a zvuk evropské úrovně – to jsou I Love You Honey Bunny, kteří už dva roky baví česko-slovenské klubové i festivalové publikum.

I přes velkou konkurenci se dostali na jeden z největších českých festivalů Rock for People. Přidejte sympatický vzhled, který jim bezpochyby zajistí stabilní ženskou fanouškovskou základnu a kapela s potenciálem dobýt nejedno české město je na světě. Sebastian, Martin, Pepa a Kristián mi rozzářili jedno nedělní dopoledne ve fotogenickém Veletržním paláci v Praze, společně jsme vypili kávu a vdechli život jejich prvnímu rozhovoru.

Kdo jsou I Love You Honey Bunny a jak se dali dohromady?

Martin: Kapela vznikla v prosinci 2013. Pod stejným názvem, inspirovaným větou z Pulp Fiction, jsme fungovali již dříve, ale v jiné sestavě. Pak jsem odjel studovat do Texasu, souběžně Kristián do Anglie a kapela si dala pauzu.  Po necelém roce jsme se vrátili a hned jsme oba věděli, že chceme pokračovat. Zahraniční zkušenost nám dala hrozně moc, měli jsme šanci vnímat jiné kapely, určitě nás to ovlivnilo a ukázalo jiný směr. Po návratu jsme hledali bubeníka a volba padla na současného zpěváka Sebastiána, který v ILYHB začínal právě jako bubeník.  Po zhruba čtyřech zkouškách jsme slyšeli, jak si před zkušebnou zpívá, a tak už nám zase chyběl bubeník. Na druhou stranu jsme měli zpěváka. (smích)

Sebastián: Znal jsem tady Pepu a ten, přestože mi již několik předchozích nabídek odmítnul, pro tentokrát přikývl a současná podoba kapely byla na světě.

Jak byste charakterizovali svůj hudební styl?

Sebastián: Tvorba nově zrozené kapely se starým názvem byla úplně jiná. Nemám moc rád škatulkování, ale dá se říct, že hrajeme indie rock.

Dost lidí vás srovnává s Arctic Monkeys. Líbí se vám to?

Všichni:  No, moc ne, protože víme, že je to pravda. (smích)

Kristián: Je fakt, že je hodně posloucháme, máme je rádi a občas se nám stane, že naše hudba opravdu jde tímto směrem. Ale na naši obranu bych řekl, že v nových věcech už to tolik znát není.

Pepa: Jednu dobu jsme si hodně ujížděli na kapele Balthazar. Ale to nesmíme říkat, nebo si budou lidi říkat, že jsme český Balthazar! (smích)

Zpíváte anglicky, proč? Není to tím, že jsi, Sebastiáne, z bilingvní rodiny?

Sebastián: Mám tátu Francouze a jsem zvyklý přehazovat jazyky. Asi to tak bude, že když se člověk narodí do dvojjazyčné rodiny, je pak jednodušší naučit se třetí. Anglicky zpíváme, protože nám to prostě přijde nejpřirozenější.

Kdo píše texty?

Sebastián: Já. Automaticky jsem je začal psát v angličtině a moc jsem nad tím ani nepřemýšlel, prostě to tak přišlo samo. Když máte kamaráda Čecha, Němce a Francouze, je pro všechny nejjednodušší bavit se anglicky. Navíc se mi moc líbí, jak angličtina v hudbě funguje. Možná bych řekl, že jsem se češtiny dokonce bál. Čeština je sice krásný literární jazyk, ale velmi složitý - v hudbě se s ní těžko pracuje. Vezmu-li v potaz například rytmus, má čeština ráz na druhou dobu, kdežto angličtina na první. I to mnoho věcí ulehčuje.

A co vaše hudební vzdělání?

Pepa: V podstatě jenom já studuju konzervatoř – obor bicí nástroje. Ostatní mají zkušenosti například ze základních uměleckých škol.

Martin: Mě dokonce ze ZUŠky vyhodili. Jednoduše mi řekli, že to nemá smysl. Tak jsem šel na country kytaru k Petru Horkému, spolu s Kristiánem jsme tam chodili skoro tři roky.

Kristián: Hlavně jsme se učili sami, jsme takoví samouci.

Zajímavou zkušenost s hudební naukou má ale tady Sebastián…

Sebastián: No, máma si hrozně přála, abych měl hudební vzdělání. Ve třech letech jsem začal hrát na housle, trvalo to asi čtyři a půl roku. Jednou jsem se vrátil z hodiny a hrozně jsem brečel, že mě to nebaví, že mi ta zlá paní ubližuje (smích). Fakt je ten, že jsem od ní měl modřiny na zápěstí, takže jsem tam pak přestal chodit. Mimochodem, později jsme zjistili, že ta moje milá paní učitelka hraje ve strip klubu na housle a to pozor, jenom ve spodním prádle! (smích) Zkoušel jsem také klavír, následovaly bicí a díky nim jsem poznal Pepu. Hodně jsem se také naučil od vynikajícího českého bubeníka Pavla „Badyho“ Zbořila.

I Love You Honey Bunny živě Zdroj: Tomáš Hejlek Photography 

Za sebou máte zhruba čtyřicet odehraných koncertů v Čechách a na Slovensku, Majáles v Ostravě a vrcholem loňské festivalové sezony byl bezpochyby Rock for People…

Kristián: Co se týká ostravského Majálesu, rozhodně to byl unikátní zážitek. Z Majálesu v Ostravě jsme jeli do pražského Lucerna Music Baru, kde jsme vystupovali na narozeninách Bandzonu. V jeden den se nám sešly dva koncerty, takže takový „dvoják“. Ale stihlo se to a oba koncerty byly rozhodně povedené.

Martin:  A Rock for People? Prostě mi přišla smska, jestli tam nechceme hrát! Byl to náš první velký festival. Hráli jsme na Muzikus & Evropa 2 Stage – což byl stan, takové šapitó. Nejdřív jsme si mysleli, že na nás nikdo nepřijde, ale jak jsme začali hrát, lidi přicházeli a zůstávali. A nakonec bylo úplně narváno. A na závěr s námi dokonce zpívali! RFP jsme si užili, hlavně tam byla fajn atmosféra. Náš koncert byl zážitek sám o sobě!

Sebastián: Nejvíc nás pobavilo, že doprostřed rozjetého koncertu najednou napochodovali čtyři lidé oblečení v barevných dupačkách!  Něco jako pokémoni to vypadalo (smích) a byli fakt vtipný, jak si tam tancovali.

Jak se produkci Rock for People líbilo vaše vystoupení?

Kristián: Asi byli spokojení, přišla pak nabídka zahrát si na Majálesu 2016, který pořádá tým lidí z RFP v Českém Brodě.

Na samotný Rock for People 2016 pozvánku máte?

Josef: Ano, v Hradci Králové zahrajeme v neděli 3.7. v 15:30. Už se moc těšíme.

Účastnili jste se nějakých hudebních soutěží?

Martin: V rámci Bandzone jsme se dostali do „Tipu týdne“ a soutěž ProRock taky stála za to – přihlásilo se zhruba čtyři sta padesát kapel a vybrali jich zhruba deset, které poté hráli před porotou - což je samozřejmě vždycky trochu divné, nicméně my jsme do toho šli, protože v porotě seděli nesmírně zajímaví lidé, například programový ředitel Óčka, Majkláč (zakladatel Bandzone, pozn.red.),  samí fajn muzikanti. Umístili jsme se na třetím místě a na základě toho s námi Majkláč začal komunikovat a pozval nás na již zmíněné narozeniny Bandzone. Tahle soutěž nám prostě hodně pomohla.

Kristián: Majkláč hlavně ví, jak kapelu posouvat dál, je to v podstatě takové guru mezi kapelami.

Slyšeli jste z jeho strany taky nějakou kritiku?

Kristián: Ano, údajně nás nebudou česká rádia hrát, protože zpíváme anglicky. Dokonce se nás ptal, jestli plánujeme zpívat někdy česky a my vysvětlili, že asi ne, protože to tak necítíme. Proto nám vysvětlil, že to asi budeme mít hodně těžký.

I Love You Honey Bunny s autorkou článku   Zdroj: archiv Karolíny Košařové    A co to zkusit v zahraničí?

Kristián: Bylo by to krásný, ale nejdřív musíme zjistit, jestli na to máme. Zahrát si je jedna věc, ale opravdu se chytnout je věc druhá…

Sebastián: Jasně, chtěli bychom třeba na polskou nebo německou scénu. Obě jsou nesmírně zajímavé, tak uvidíme, zda se tam podíváme. Určitě to někdy v budoucnu bude pro nás téma.

Co chystáte v nejbližší budoucnosti?

Martin: Už dlouho spolupracujeme s hudebním producentem Filipem Gemrotem, který nám hodně pomáhá. V dnešní době je asi zbytečné brát nesourodé písničky a dávat je na EP. Zatím raději volíme cestu samostatných singlů. Jednotlivě jsou určitě silnější než nesourodé album a lidi to líp zaregistrují. 

Kristián: Vše si vydáváme sami, čímž apelujeme na všechny labely, pokud bychom někoho zaujali, máme o spolupráci zájem!

Sebastián: Děláme teď na jedné nové věci a bude znít moc fajn. Je z jiného soudku než naše dosavadní práce, experimentujeme zvukově, zakomponovali jsme klávesy a syntetizátory. Zase se posouváme někam jinam.

Kristián: A určitě se podívejte na náš první profi klip Introduction, vypráví příběh imaginární postavy zvané Max. Jeho život vytváří linku mezi singly, které postupně vydáváme.

A nemůžu se nezeptat – co vy a fanynky?

Sebastián: Tak to je starost hlavně tady Pepy, je „takovej pěknej“ (smích). Ale zatím to jde, je jich málo, nejsme moc známí. 

Pepa: No, je pár holek, který chodí hlavně na Sebastiána a to opakovaně (smích).

___________________________________________________

Sebastian Jacques, kytara a zpěv, studuje druhým rokem herectví alternativního a loutkového divadla, DAMU

Martin Šolc, kytara, první ročník Arts Management, VŠE

Josef Keil, bicí, první ročník pražské konzervatoře

Kristián Kraevski, baskytara, druhý ročník strojní fakulty ČVUT

Více informací najdete na:

Facebook I Love You Honey Bunny 

Instagram I Love You Honey Bunny

Youtube I Love You Honey Bunny